Vlastní životopis
PAMĚTI (úryvky)
Brno - první kapelník
Estonsko - Reval
Lipsko - Staegemann
Tři sezóny na Rýnu
Hannover - Hamburk
GALERIE
Nahrávky, fotky
O JINÝCH (úryvky)
Toscanini
Mahler
J. ČERNÝ O K. B.
Reflex, 6. 3. 2003
ZD. NEJEDLÝ O K. B.
(úryvky z Dějin opery ND)
1899-1900
1900-1901
1910
1911
Tři velké postavy
Burian - Destinnová
12. 1. 1870 v Rousínově u Rakovníka - 25. 9. 1924 v Senomatech v rodném kraji
In the world known as Carl (Karl) Burrian
Dopis z r. 1909 adresovaný redaktoru časopisu "Smetana" A. Rektorysovi na jeho žádost o mistrova biografická data)
Velectěný pane redaktore,
Představuji se jako spíše pověstný než proslavený syn českého národa: Karel Burian, nar. 12. ledna 1870 v Rousinově u Rakovníka, jehož jsem dnes majitelem a jejž jsem svému dědovi, starci 92letému, dal k dispozici až do smrti. Nedám-li si na svůj rodný domek jednou desku sám, toť vězte, že jsem vlastně po celou svou kariéru reklamě nerozuměl... Do školy jsem chodil v Rakovníce, učitelem mým mezi jinými byl hudebník na slovo vzatý, Váš bývalý spolupracovník Karel Hůlka, řídící v Kněževsi, dále Z. Winter a Dom. Čipera.
Studoval jsem na akademickém gymnasiu v Praze, absolvoval r. 1889 (od počátku až do konce jako primus). Na to jsem šel k právům. Srdce mne k nim netáhlo. Ale chudý student má zlatou volbu. Křižovníci a Strahováci se o mne ucházeli, jednak jako o výtečného studenta, jednak pro mé hudební a zpěvní vlohy. Však je to také "něco", když pan páter krásně dovede zazpívat "Oremus" a nechrochtá jako žába v rybníce.
Intervencí pana Zdenka Babora, člena orchestru Národního divadla, dostal jsem se k učiteli Wallersteinovi, který tehdy v Praze začínal, a ten mě přijal za solistu do Majzlovy synagogy. Z vydělaných peněz v synagoze platil jsem hodiny dávané mi starým mistrem, člověkem ryzím a nezištným. Chudák je dnes mrtev. Čest jeho paměti! On dovedl mi to zaříditi vždy tak, že jsem v synagoze vydělal více, než mě stály jeho hodiny.
Z českých učitelů neujal se mne nikdo: ptali se po penězích!... Dělal jsem pokroky a v roce 91. jsem vystoupil u brněnského divadla jako Jeník, 28. září a 29. jako Dalibor. Brněnské divadlo zkrachovalo, a mně nezbyla než - cizina.
Reval, Cáchy, Kolín n. Rýnem, Hannover, král. opera, Hamburk, Praha, Pešť, Drážďany sledovaly. Hezká řada - ale přirozený vývoj! Tajemství mých úspěchů! Z Drážďan se mi otevřel svět. Všecka velká divadla ucházela se o mé hry pohostinské a nedovedu pověděti, zdali jsem u nějakého velkého divadla nezpíval. Cizina se brzo dostavila: Paříž, Brusel, Londýn a - Amerika, kde zpívám tři měsíce každoročně. Velkou řadu partií jsem kreoval, nejdůležitější: premiéru "Tristana" v Pešti, Heroda v "Salome": Drážďany, New-York, Paříž.
Za svůj výkon jsem jmenován francouzským důstojníkem. Louis Schneider v "Gil Blas" psal: Burianův Herodes je obraz od Goye!
V Bayreutu jsem zpíval Parsifala, v Mnichově (Prinzregententheater) všecky velké partie Wagnerovské. Tristan, Tannhäuser, Siegfried jsou úhelné kameny mého repertoiru a mé - kariéry, ale i čisté lyriky a lehkou operu francouzskou čítám k svým rolím parádním: Fra Diavolo!
Jsem majitelem 8 řádů a trojí pěvec komorní. Ve Vídni jsem zpíval předloni (r. 1908) 15kráte jako host, v Tristanu a Otellu přímo sensačně. V Pešti zpívám každoročně; od doby "smíru" též v Praze co rok. Od Destinnové se liším tím, že jsem "neřádným" t.j. "nečestným" členem divadla Národního - doch "ich grolle nicht"...!
Můj repertoir, pokud paměť stačí...
1. Česká opera:
Dalibor, Lukáš (Hubička), Jeník, Ctirad (Šárka), Jaroměr (Pád Arkuna), princ (Rusalka), Kozina (Psohlavci), Vojtěch (Starý ženich), Vojtěch (V studni)
2. Ruská opera:
Život za cara (Glinka), Lenski (Oněgin).
3. Německá opera:
Lohengrin, Tannhäuser, Erik (Bludný Holanďan), Loge (Rheingold), Siegmund, Siegfried, starší Siegfried (Götterdämmerung), Tristian, Stolzing (Mistři pěvci norimbeští), Parsifal, Walter v. d. Vogelweide (Tanhäuser), Pylades (Ifigenie v Tauridě), Belmonte (Únos ze Serailu), Tamino (Kouzelná flétna), Ottavio (don Juan), Florestan (Fldelio), Domácí vojna (Schubert), Abu Hassan (Weber), Max (Čarostřelec), Adolar (Eryanthe), Jessonda (Spohr), Ivanhoe (Templář a židovka), Konrád (Hans Heiling), Gomez (Nocleh v Granadě), Stradella (Flotow), Mavoglio (Stradella), Lyonel (Marta), Fenton (Vaselé ženy Windsorské), Assad (královna ze Sáby), Eduard Plummeer (Domácí cvrček), Folkunger (Kreutschmer), Barfüssele (Heuberger), Matthias Freudhofer (Muž s evangeliem), Kienzl, Odysseův návrat (obě tenorová partie), Kirké, Odysseova smrt (Bungert), Herodes (Salome).
4. Vlašská opera:
Radames (Aida), Otello (Verdi), Cassio (Otello), Alfred (Traviata), vévoda (Rigoletto), Richard (Maškarní ples), Manrico (Troubadour), Fenton (Falstaff); Arnold (Tell), Almaviva (Lazebník sevilský), Canio (Komedianti), Turiddu (Cavalleria rusticana), des Grieux (Pucinni, Manon), Rodolfo (Bohema), Mario (Tosca), Ipanov (Fedora).
5. Francouzská opera:
Robert ďábel, Raul (Hugenotti), Prorok, Vasco de Gama (Afričanka), José (Carmen), Vilém Meister (Mignon), Faust, Romeo (Gounod), Hoffmann (Povídky), Orfeus v podsvětí, Fra Diavolo (Auber), Masaniello (Němá z Portici) Černé domino (Auber), George Brown (Bílá paní), Faustovo prokletí (Belioz), Eleazar (Židovka), Werther (Massenet), des Grieux (Manon Massenet).
Mimo to ještě další:
Tichá ves , Elsi, Vicomte z Létorieru, Aglaja, Amen, Královna víl, Lootse, Žebračka u Pont des Arts, Hiob, Nero (Manén) a operety: Zvonky Kornevilské, Únos Sabinek.
Paměť mě opouští jako starého Hynka...
Povážíte-li, že kromě toho mám celou řadu partií ve dvou, třech jazycích studovánu a že jsem kromě toho mnohé se neupamatoval při tak velkém materiálu, tož sahá můj repertoir daleko přes 100!
Jste spokojen? Was lange währt wird gut.
Srdečně zdraví Váš Karel Burian
Karel Burian by Boris Klepal is licensed under a Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-No Derivative Works 3.0 Unported License.
Literatura: Burian K.: Paměti (čas. Smetana, Praha, ročníky 1911 - 1912); Hradčanský J. V.: Komorní pěvec Karel Burian ve svých veršovaných dopisech (Graf. ústav L. Beneše, Český Brod, 193?); Hradčanský J. V.: Komorní pěvec Karel Burian ve svých veršovaných dopisech (Fr. A. Urbánek a synové, Praha, 1933); Burian E. F.: Karel Burian (Praha 1948); Novotný A.: Pěvecký portrét (Supraphon, Praha 1974); Wenig J.: Ema Destinová - Karel Burian (Supraphon, Praha, 1960); Nejedlý Z.: Dějiny opery Národního divadla I.-II. (Praha, 1949); Rektorys A.: Naši operní pěvci, (Praha 1958); Černý J.: Osmý den (čas. Reflex, Praha, 6. 3. 2003)
Texty Karla Buriana a Zdeňka Nejedlého jsou kráceny a ponechány bez jazykové úpravy.
Realizace a redakce: Boris Klepal,
poděkování za poskytnutí a opsání části materiálů: Miloši Klepalovi a Aleně Kedrové.
Dotazy, informace, reakce