Vlastní životopis
PAMĚTI (úryvky)
Brno - první kapelník
Estonsko - Reval
Lipsko - Staegemann
Tři sezóny na Rýnu
Hannover - Hamburk
GALERIE
Nahrávky, fotky
O JINÝCH (úryvky)
Toscanini
Mahler
J. ČERNÝ O K. B.
Reflex, 6. 3. 2003
ZD. NEJEDLÝ O K. B.
(úryvky z Dějin opery ND)
1899-1900
1900-1901
1910
1911
Tři velké postavy
Burian - Destinnová
12. 1. 1870 v Rousínově u Rakovníka - 25. 9. 1924 v Senomatech v rodném kraji
In the world known as Carl (Karl) Burrian
Všechny Zlaté slavíky, nebo Jihočeskou poctu Emě Destinnové? Aneb ve stejné večerní dvouhodinově poslední únorové soboty sledovat Novu, nebo ČT 2? Vybral jsem si sopranistku z dvoutisícikorunové bankovky, světově nejproslulejší umělkyni české historie. Znamenitý průvodce i spoluautor pořadu Jan Králík by však měl být za svou kultivovaně sdělnou, nesentimentálně jímavou a odborně bezchybnou práci odměněn rázně a po vojensku - ještě těžším úkolem. Udělat takový pořad také o našem nejslavnějším tenoristovi Karlu Burianovi, osobnosti neméně strhující, rozporuplné, renesanční, evropanské a za živa v Čechách nedoceněné a v osamění vyhořelé.
Burian byl komorním pěvcem saským, bavorským a wittenberským, nositelem Řádu čestné legie a nejvytíženějším hrdinným tenorem své doby. Při premiéře opery Salome vytvořil na žádost Richarda Strausse roli Heroda. Že za rok odzpíval (kromě jiných úloh) 118 wagnerovských představení v jedenácti rolích nebo za jediný měsíc jedenadvacet večerů - to si dnes nikdo neumí představit. V opeře Tristan a Isolda vystoupil celkem stoosmadvacetkrát v titulní roli. Ta je doslova vražedná. Carosfeld, první představitel Tristana, po čtvrtém představení zemřel. Mnozí ji nedozpívali a někdo jiný za ně musel poslední jednání nebo dvě zaskočit. Burian zpíval Tristana v Paříži i v newyorské Metropolitní opeře. Tam Arturo Toscanini odklepal zkoušku, zastavil orchestr a prohlásil: "Zpívá nejrytmičtější pěvec světa." Odborníci ho považují za jednoho z nejlepších Tristanů všech dob.
Jestliže se dnes radujeme z každého jednotlivého zahraničního úspěchu našich současných zpěváků, byl by celonárodní kulturní hřích nechat ležet ladem odkaz někdejšího Carusova soupeře. Pokud vím, Jan Králík je připraven. Podobně jako v případě Destinnové soustředil už všechny (!!) Burianovy nahrávky. Stačí je upravit a vydat stejně jako předtím komplet Destinnové. Supraphon na to peníze nemá. Dostálovo ministerstvo asi také ne. Ale že by se nenašel mecenáš, jemuž by světové jméno českého zpěváka neleželo víc na srdci než - řekněme - jeden velký ples? Následný televizní pořad už by byl lacinější.
© Jiří Černý, Reflex 6. 3. 2003
uveřejněno s laskavým svolením autora
uveřejněno s laskavým svolením autora
Karel Burian by Boris Klepal is licensed under a Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-No Derivative Works 3.0 Unported License.
Literatura: Burian K.: Paměti (čas. Smetana, Praha, ročníky 1911 - 1912); Hradčanský J. V.: Komorní pěvec Karel Burian ve svých veršovaných dopisech (Graf. ústav L. Beneše, Český Brod, 193?); Hradčanský J. V.: Komorní pěvec Karel Burian ve svých veršovaných dopisech (Fr. A. Urbánek a synové, Praha, 1933); Burian E. F.: Karel Burian (Praha 1948); Novotný A.: Pěvecký portrét (Supraphon, Praha 1974); Wenig J.: Ema Destinová - Karel Burian (Supraphon, Praha, 1960); Nejedlý Z.: Dějiny opery Národního divadla I.-II. (Praha, 1949); Rektorys A.: Naši operní pěvci, (Praha 1958); Černý J.: Osmý den (čas. Reflex, Praha, 6. 3. 2003)
Texty Karla Buriana a Zdeňka Nejedlého jsou kráceny a ponechány bez jazykové úpravy.
Realizace a redakce: Boris Klepal,
poděkování za poskytnutí a opsání části materiálů: Miloši Klepalovi a Aleně Kedrové.
Dotazy, informace, reakce